Bez znalosti jazyků to nejde
„Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.“ – Jan Amos Komenský
I když současná koronavirová krize pohyb lidí dočasně zastavila, stále žijeme v globálním světě. Symbolické stírání hranic v rámci světového společenství nám skýtá nebývalou svobodu. S výjimkou současného výjimečného (doufejme) stavu, můžeme cestovat kam se nám zachce, můžeme studovat či pracovat v cizích zemích a v těch se můžeme i trvale usadit. Ať už to jsme my, kdo se vydává za hranice rodné země nebo to jsou naopak občané jiných států, než je Česká republika, důsledkům globalizace se nevyhneme. A s tím je pojí nezbytnost naučit se ovládat alespoň jeden světový jazyk.
Bez angličtiny ani krok
Světovým jazykem číslo jedna je bez debat angličtina. Víte například, že angličtina je rodnou řečí pro více než půl miliardy obyvatel? A to nemluvíme o těch “nerodilcích”, kteří ji ovládají skoro tak dobře, jako mateřský. Není proto divu, že se angličtině téměř nemáme šanci vyhnout. Nejenom v Praze rostou firmy či univerzity se zahraničním vedením, jejichž primární podmínkou pro přijetí zaměstnance / studenta je schopnost aktivní komunikace v angličtině (a to můžeme být rádi, že si většina německých firem také vystačí s angličtinou). S angličtinou se samozřejmě ale nesetkáváme jen v práci nebo ve škole. Alespoň ve velkých městech bývá angličtina standardně slyšet na ulicích nebo v restauracích. Běžně se stává, že nás na ulici zastaví zmatený turista a anglicky se nás ptá na cestu. Vzhledem ke stále rostoucímu tlaku na aktivní zvládnutí angličtiny, jakožto univerzální řeči současnosti, je trochu s podivem, jak chabé jsou reálně jazykové dovednosti občanů naší země.
Proč my Češi (ne)umíme angličtinu jako jiné národy?
Možná jste už zaznamenali, že z mezinárodního porovnání znalostí angličtiny u obyvatel EU, Česká republika nevychází zrovna nejlépe (TIP: přečtěte si náš příspěvek o tom, proč jsou na tom v dané oblasti lépe Skandinávci, než my). Do jisté míry je to zapříčiněno velkou propastí mezi anglosaskými a slovanskými jazyky, které jsou velmi výrazně odlišné. Do jisté míry za to také vděčíme špatnému a zastaralému školství a celkově nevhodným přístupem ke studiu jazyka na našich státních školách. Stále je bohužel běžnou praxí, že jsou hodiny jazyků ve státním vzdělávání (zejména pak v tom základním) zaměřeny na drilování se slovíček odtržených od kontextu a (často zbytečné) gramatiky.
Jak nám selský rozum napovídá, samotné znalosti slovíček a gramatických jevů nám bez schopnosti jejich praktického využití nejsou k moc platné. Můžeme se jen dohadovat co je příčinou této neútěšně situace na školách – velké množství žáků ve třídách, nevhodné osnovy, nedostatečně kvalifikovaní učitelé, nízké platové ohodnocení či snad vysoká administrativní zátěž učitelů? Pravděpodobně jde jedno ruku v ruce s druhým. Jasné je však to, že výsledkem je poměrně kuriózní situace, kdy se české děti učí cizí jazyk bez toho, aby jej kdy aktivně používaly.
“Nejdříve se naučíme abecedu, číst a psát, pak nadrilujeme slovíčka a gramatiku a teprve potom se naučíme mluvit”. Asi tak by se dal vyjádřit princip výuky anglického jazyka na většině základních škol. Pokud se nad tím ale trochu zamyslíme, musí nám dojít, jaký nesmysl to je. Učí se snad batole svou mateřštinu tak, že se ze všeho nejdřív naučí číst a psát? Učíme snad předškoláka hromadu gramatických jevů a složitých slovíček s tím, že “mluvit se naučí potom“? Připadá vám taková představa směšná? Není divu. Takový systém výuky by byl postavený na hlavu a pravděpodobně by vedl ke generaci školáků, kteří nejsou schopni dát dohromady větu v rodné řeči. Tak proč se stejným způsobem nestavím ke studiu cizích jazyků? Není rozdíl v tom, jestli se dítě učí mateřštinu nebo řeč cizí. Způsob, jakým se jakoukoli řeč učíme, je stále stejný.
Čím dříve, tím lépe!
Prostřednictvím kurzů v jazykových školách, konverzací s rodilým mluvčím nebo studijního výjezdu do zahraničí, se naštěstí tento nedostatek dá napravit. Spoléhat na to, že se váš potomek naučí mluvit až dospěje a bude to potřebovat, však nedoporučujeme. V oblasti cizích jazyků možná ještě více, než v oblasti jiného vzdělávání, platí, že čím je člověk starší, tím hůř mu to takzvaně „leze do hlavy“. Dle moderních psycholingvistických poznatků jsou lidé ke studiu jazyků nejlépe vybaveni zhruba do věku 5-6 let. V tomto období jsme schopni cizí řeč vstřebat přirozenou cestou, stejně jako řeč mateřskou. S každým dalším rokem pak bývá plné osvojení si cizího jazyka těžší a těžší. A opět se odvíjí od základů, získaných v klíčovém období předškolního věku.
Má to smysl.
Ale proč vůbec věnovat čas, energii a peníze do studia řeči, ať už u sebe nebo svých dětí? Důvodů je plno, jak už jsme nastínili dříve. Angličtina se stala prakticky nutností pro všechny, kdo mají nějaké pracovní či studijní ambice. Děti mají už od základní školy nespočet příležitostí ke studiu na zahraničních školách, ať už přímo v Česku nebo v rámci zahraničního studijního programu. Rok strávený na britské nebo americké střední škole je oblíbenou volbou mnoha dětí i jejich rodičů. A není se čemu divit. Takovéto hodnotné zkušenosti jsou opravdu k nezaplacení. Ještě oblíbenější jsou pak zahraniční pobyty u vysokoškoláků. Ti mají v současné době opravdu nepřeberně možností, jak strávit semestr či víc na partnerských univerzitách po celé Evropě, ale i mimo ni. Vstupním předpokladem jsou však, stejně jako u základních a středních škol, dostatečné znalosti angličtiny, popřípadě jiného cizího jazyka.
Podobně to pak chodí i v pracovní sféře. Zahraniční firmy operující v tuzemsku často skýtají lukrativnější nabídky zaměstnání, než firmy lokální. Má to však jeden háček. Až na pár výjimek zpravidla požadují znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni. Je to logické. Pracovní kolektivy často tvoří zaměstnanci z celého světa. Nemluvě o zahraničních konferencích a případně jednáních se zahraničním vedením. Nenechte se však pomýlit. Počet českých firem, požadujících alespoň minimální znalosti angličtiny, také každoročně roste. Zejména pak v oblasti obchodu, cestovního ruchu a ekonomické sféře.
Zkrátka a jednoduše. Žijeme ve světě tzv. neomezených možností. Aby však byly naše možnosti opravdu neomezené, musíme do sebe (potažmo svých dětí) něco investovat a musíme na sobě pracovat, jelikož konkurence je neúprosná a nároky se stále zvyšují. Nehledě na to, že znalost jazyků otevírá bránu do světa a umožňuje nám žít prakticky kdekoli na planetě.
Nezanedbejte vzdělání svých dětí a poskytněte jim kvalitní jazykovou průpravu. Rozšiřte si svou kvalifikaci a zlepšete si jazyk. U nás v JS FAN můžete udělat oboje! Do našich kurzů se můžete přihlásit kdykoli a v naší nabídce najdete celou řadu kurzů pro děti (od běžných docházkových, přes konverzační až po specializovanou přípravu ke cambridgeským zkouškám). Každoročně také otevíráme několik kurzů angličtiny pro dospělé.