Obyčejná základka nebo něco “víc”?

Stále více rodičů si v současné době klade otázku, kam poslat své děti do školy. Zejména ve větších městech se otevírá mnoho možností a výběr té správné školy se může stát opravdovým oříškem.

Kdekdo si možná řekne, že na tom, jakou základku bude dítě navštěvovat, přece až tak nesejde. Osnovy jsou přeci všude stejné a specifičtější vzdělání se získává až na střední škole nebo na gymnáziu. Opak je ale pravdou. Nejsou to totiž jenom školní osnovy a probíraná látka, co může děti ovlivnit po zbytek života. Směr jejich dalšímu vzdělávání a rozvoji mohou dát výukové metody, vybavenost dané školy, možnosti zájmových aktivit nebo pouhý přístup jednotlivých pedagogů.

Právě z těchto důvodů Česká republika, otevírajíc se mezinárodním trendům, v posledních letech zaznamenala boom soukromých základních škol. Ministerstvo školství jich registruje něco kolem 80, nejvíc z nich se nachází ve velkých městech. K nejznámějším z těch českých patří například Základní škola Nový Porg, Soukromá základní škola cesta k úspěchu či školy a třídy waldorfského typu či Montessori školy. Děti však mohou studovat i základní školy zahraničního zřizovatele, jako například The Prague British School nebo International School of Brno. Školné na soukromých školách je přitom velice varibilní a dle školy a oblasti se může pohybovat mezi 10tis a 500tis ročně.

Jedno však mají tyto školy společné. A to specifický přístup ke vzdělávání dětí, který se zásadně liší od toho standardního státního. V soukromých školách zpravidla najdete menší třídy a celkově menší počet žáků, který umožňuje individuálnější a intenzivnější práci. Větší důraz je kladen na větší samostatnost dětí  ve smyslu rozvoje jejich potenciálu a tvořivosti a také na mimoškolní aktivity. Standardem bývá také rozšířená výuka angličtiny.

Například známá škola PORG své žáky pravidelně připravuje k tzv. cambridgeským zkouškám (KET, PET, FCE, CAE, CPE) jež skládají již žáci prvního stupně. Důraz kladou také na pravidelnou a individuální komunikaci s rodiči, probíhající například v podobě individuálních třídních schůzek, informací skrz rodičovský portál či vyvěšování pravidelného týdenního plánu. V prvních a druhých třídách je učitelkám také k dispozici asistent.

Školy waldorfského typu například zase sázejí na osobní vztah mezi kantorem a dětmi. V těchto školách je totiž pravidlem, že jeden a ten samý pedagog děti provází od 1. až do 5. nebo 6. třídy a vyučuje je všechny předměty. Tradicí jsou v těchto školách také nejrůznější rituály, jako například ranní odříkávání průpovídek nebo hraní na flétnu. Od dětí se již od nástupu očekává jistá samostatnost, například v podobě vyrábění si různých věcí, díky čemuž jsou často zapojováni i rodiče. Ti mají v ideálním případě pro děti fungovat jako domácí pomoc a opora.

Každá soukromá škola má přirozeně svá specifika a navzájem se od sebe liší. Provozovatelé všech soukromých škol se nicméně shodnou na jednom. Nejdem jim o budování konformity, ale o práci s jedinečným potenciálem každého dítěte. A co je ze všeho nejdůležitější, jde o to, aby se děti ve škole cítily dobře a probouzely v sobě zájem po vědění a poznávání nového. To je ostatně důvod, který rodiče dětí navštěvujících soukromé školy uvádějí nejčastěji, když se jich zeptáte, proč se rozhodli vymanit ze státního školství.

Seznam soukromých základních škol, které v naší zemi v této chvíli fungují, najdete ZDE. Soukromé školy si v rejstříku můžete jednoduše vyfiltrovat prostřednictvím výběru druhu školy a zřizovatele.